Zapomeňte na pravé úhly. Efektivní sklad vypadá jinak
Pokud jste někdy zavítali do skladu (předpokládáme, že ano :-) ), pravděpodobně jste se setkali s jeho tradičním uspořádáním. Na první pohled vypadá takové pravoúhlé rozvržení jako vojenská přehlídka – pravidelné rozestupy, přesné linie, dokonalý řád. Jenže když přijde na skutečný boj s časem a efektivitou, může se ukázat, že tahle přísná disciplína má své mouchy.
Alternativních způsobů organizace skladu existuje nepřeberné množství. První krok? Oprostit se od zažité představy, že nejefektivnější sklad je ten, do kterého vměstnáme co nejvíc zboží… Ano, z hlediska kapacity je tradiční model nepřekonatelný, ale co když kapacita není všechno?
Velkou část nákladů na expedici tvoří mzdy pracovníků. A právě tady nastupují inovace, které umožňují skladníkům pohybovat se rychleji a efektivněji. Čím kratší a plynulejší trasy, tím méně odpracovaných hodin, méně přesčasů, případně i méně zaměstnanců, a vyšší počet vyexpedovaných objednávek.
Co říká věda?
Už v roce 2006 se touto otázkou zabývali Russel Meller (University of Arkansas) a Kevin Gue (Auburn University), kteří v rámci počítačových simulací testovali několik netradičních uspořádání skladových uliček. Výsledky? Překvapivě výrazné.
↑ obr. 1) Tradiční rozložení skladu
↑ obr. 2) První testovaná varianta - rozložení s uličkou do "V"
↑ obr. 3) Druhá testovaná varianta - schéma rybí kosti (tzv. "fishbone")
První testovaná varianta – sklad s rovnoběžnými uličkami mezi regály, které protíná hlavní průchod ve tvaru písmene „V“ (obr. 2). Tento design přinesl úsporu 11,3 % oproti tradičnímu modelu s pravoúhlým uspořádáním uliček.
Druhá varianta – tzv. „schéma rybí kosti“ (obr. 3), kde hlavní „V“ koridor doplňují menší horizontální a vertikální uličky, které umožňují efektivnější pohyb. A tady se ukázal zásadní rozdíl – úspora nákladů dosáhla 20,4 %, tedy téměř dvojnásobek první varianty.
Jaký je ale teoretický strop této efektivity? Vědci pro srovnání vytvořili hypotetický ideální sklad, kde by se skladníci mohli pohybovat přímo vzdušnou čarou mezi jednotlivými položkami, bez jakýchkoli omezení. Tento model by snížil náklady o 23,5 % – což znamená, že schéma rybí kosti se mu svou efektivitou téměř vyrovná a nabízí reálné řešení, jak se ideálu co nejvíce přiblížit.
Proč to tak ještě nemá každý?
To je skvělá otázka. Meller a Gue pracovali s modelem skladu o 21 řadách regálů a uváděli své řešení jako potenciálně výhodné pro „sklady přiměřené velikosti“. Jenže co to znamená v praxi? Má váš sklad přiměřenou velikost na to, abyste v něm pořádali experimenty a zastavovali celý provoz kvůli reorganizaci? Umíte efektivně plánovat, nebo vám neustále ve skladu chybí místo a skladovací kapacita je pro vás důležitější, než rychlost expedice? Plánujete vysokou míru automatizace a robotizace?
Je mnoho otázek, na které si musíte umět odpovědět, než budete realizovat jakékoliv změny ve skladu. Existuje koneckonců spousta dalších způsobů, jak zefektivnit fungování skladu a zrychlit proces expedice. Přestavba regálů může být až pověstnou třešničkou na dortu.
Zdroje:
https://news.uark.edu/articles/9830/fishbone-aisles-appear-to-speed-distribution
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/00207543.2017.1421780